Během osmi let od roku 2000 vzrostl počet zaměstnanců ve veřejné správě ze 175 tisíc na 291 tisíc. I když se prakticky každá vláda v posledních deseti letech zavazovala, že sníží počet státních úředníků a zefektivní jejich práci, statistická čísla ukazují, že opak byl vždy pravdou.
- Byrokratickou explozí se ukázala reforma státní správy v roce 2003. I když řada kompetencí státních úředníků přešla tehdy na nově vzniklé kraje, úředníci s prací nepřešli: Naopak jich o 1500 přibylo. Podobná škatulata se konala na úrovni okresů, z rušených okresních úřadů přešla byrokracie buď na kraj, nebo pod křídla nově vzniklých pověřených obcí III. stupně.
- Přebujelost státní správy potvrdila v září 2003 i tehdejší vláda Vladimíra Špidly. Ta se usnesla, že ze státních služeb by mělo odejít během tří let 33 tisíc státních úředníků. Výsledek? Skoro stejný počet jich naopak od té doby přibyl.
- Malou část nárůstu má na svědomí rozšířená agenda kvůli vstupu do Evropské unie. Mnohem větší podíl pak má nedokončená reforma veřejné správy. Řada kompetencí byla převedena na kraje, případně na obce, ale nijak se to neprojevilo v centru, tam zaměstnanců rozhodně neubylo (viz
tabulka úředníků na ministerstvech).
Tradicí české byrokracie je trvání na pracovních postupech. Zůstávají staré agendy, které je již zbytečné vykonávat, a přibývají agendy nové bez toho, aby staré zbytečné agendy byly zrušeny. Vzniká tak efekt sněhové koule, na veřejnou správu se nabaluje čím dál více úředníků a ti potřebují více a více obslužného personálu.
Zdroj:
eStat.cz