Státní byrokracie a peníze

Je to k neuvěření, ale český stát neví kolik ho stojí „úřadování“. Ví kolik přerozdělí peněz, ale nikdo se nedoví, jaký je náklad státu na jednoho úředníka. Každý živnostník má spočítáno, kolik ho stojí vedle mzdových nákladů jeden pracovník. Myslím tím náklad na pracoviště, spotřebovanou energii a podobně.

Zadejte částku a uvidíte její rozdělení: Kč  

---

Ve státní správě existuje termín „resortismus“. Tedy jasné vymezení spravovaných agend v rámci jednoho resortu - ministerstva. To vytváří, konkurenci v oblasti vlivu. Ministerstvo, které agendu spravuje získává absolutní vliv. Velmi těžko se potom realizují nadresortní projekty. Nutno podotknout, že této „negativní konkurenci“ přispívají i někteří politici.

V rámci zmíněného resortismu bych uvítal něco, co si dovolím nazvat „transparentní konkurencí“. Začít by se mohlo třeba u toho kolik stojí úředník z pohledu kancelářské plochy, spotřeby kancelářského papíru, softwarových licencí, mobilního telefonování, stravenek a různých fondů kulturních a sociálních služeb. Potom by se mohla čísla na úrovni resortů srovnat a zjistilo by se, že některé úřady by měly propouštět a některé přibírat státní zaměstnance.

Tato vláda se zavázala snížit počet zaměstnanců o 3%. Podle mého je to populistické a neefektivní heslo. Pohled na státní byrokracii přes peníze a následné zveřejnění by přinesl jasný a okamžitý efekt.

Byrokracie a kanceláře

Kolik potřebuje úředník pracovní plochy? Kolik tato pracovní plocha stojí? Co dělá stát s nepotřebnými kancelářemi? Pokusili jsme se nad těmito otázkami zamyslet a zpracovali jsme dokument „Centrální správa nemovitostí“.

Jsem přesvědčen, že by stát měl přemýšlet o efektivním využití kancelářských ploch a vystěhovat úřady mimo historické centrum. Neexistuje jediný důvod, proč například Ministerstvo pro místní rozvoj musí sídlit na Staroměstském náměstí. Ten důvod nenajdete ani u ostatních velkých úřadů v centru Prahy.

Konzervativní odhad úspor z rozsahu a přímých mzdových a personálních úspor, který vychází z dat o počtu pracovníků ve veřejném sektoru a z nákladů na veškeré komodity a služby nakupované veřejným sektorem v souvislosti se správou a udržováním nemovitostí činí dle našich výpočtů asi 7,5 miliardy korun ročně. Předpoklady optimistického scénáře pak vedou až k úsporám ve výši 12 miliard korun ročně. Hospodaření s nemovitostmi státu vykazuje všechny znaky nesystémovosti a nehospodárnosti. Reforma této části činnosti státu nabízí nejen úspory ve výdajové části rozpočtu (7,5-12 miliard), ale i potenciální dodatečné příjmy. Reálnost těchto úspor i příjmů potvrzují prověřené zkušenosti ze zahraničí (viz. uvedený dokument).

Dělají to jiní, proč by to nemohl dělat stát?
ČSOB prodala budovy v centru a postavila si nové administrativní centrum. Jen na samotné transakci "prodej, nákup pozemku a stavba" vydělala banka 500 mil. Kč a ročně uspoří 50% současných nákladů na správu kancelářské plochy.