Analýza administrativní zátěže podnikatelů

Letos Vláda dokončila Analýzu byrokratické zátěže u podnikatelů

Kromě jiného tak bylo zjištěno, že:

• * roční náklady podnikatelů vynakládané na plnění informačních povinností stanovených právními předpisy činí nejméně 86 mld. Kč;
• * 89 % administrativních nákladů je způsobováno právními předpisy v gesci šesti ministerstev, a to Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu (viz graf),
• * 88 % administrativních nákladů způsobuje pouhých 18 právních předpisů, přičemž největší měrou se na tomto čísle podílí zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, když v něm obsažené informační povinnosti představují cca 13 mld. Kč, tedy zhruba 1/6 celkové administrativní zátěže podnikatelů;
• * nejméně 24 % administrativní zátěže představují informační povinnosti vyplývající z práva ES/EU

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Státní byrokracie a peníze

Je to k neuvěření, ale český stát neví kolik ho stojí „úřadování“. Ví kolik přerozdělí peněz, ale nikdo se nedoví, jaký je náklad státu na jednoho úředníka. Každý živnostník má spočítáno, kolik ho stojí vedle mzdových nákladů jeden pracovník. Myslím tím náklad na pracoviště, spotřebovanou energii a podobně.

Zadejte částku a uvidíte její rozdělení: Kč  

---

Ve státní správě existuje termín „resortismus“. Tedy jasné vymezení spravovaných agend v rámci jednoho resortu - ministerstva. To vytváří, konkurenci v oblasti vlivu. Ministerstvo, které agendu spravuje získává absolutní vliv. Velmi těžko se potom realizují nadresortní projekty. Nutno podotknout, že této „negativní konkurenci“ přispívají i někteří politici.

V rámci zmíněného resortismu bych uvítal něco, co si dovolím nazvat „transparentní konkurencí“. Začít by se mohlo třeba u toho kolik stojí úředník z pohledu kancelářské plochy, spotřeby kancelářského papíru, softwarových licencí, mobilního telefonování, stravenek a různých fondů kulturních a sociálních služeb. Potom by se mohla čísla na úrovni resortů srovnat a zjistilo by se, že některé úřady by měly propouštět a některé přibírat státní zaměstnance.

Tato vláda se zavázala snížit počet zaměstnanců o 3%. Podle mého je to populistické a neefektivní heslo. Pohled na státní byrokracii přes peníze a následné zveřejnění by přinesl jasný a okamžitý efekt.