Tři důvody chování byrokratů podle Niskanena

Podle Niskanena je chování byrokratů vysvětlitelné třemi důvody:

1. Vlastní podstatou byrokracie, které na rozdíl od tržních firem chybí snaha minimalizovat své náklady. Tím, že není (alespoň část) její produkce tržní, vzniká také problém s jejím oceňováním a měřením;
2. vztahem byrokracie k okolí (zejména vztahy ke sponzorské organizaci);
3. a snahou byrokratů maximalizovat rozpočet.

William A. Niskanen

Citace: M.A.S.H.

Plukovník Blake: "radare jak vy tem všem papírům rozumíte?" Radar:"Nemyslím u toho"

Další hlášky Radara

Trestné body za řízení na CzechPointech

Řidičům zřejmě prý brzy odpadne další starost týkající se uděleného počtu trestných bodů. Ministerstvo vnitra by jim totiž chtělo od poloviny příštího roku umožnit získat výpis z registru i na poště.

Nyní motoristé svůj počet trestných bodů zjistí pouze v případě, že o to požádají na dopravním odboru. Úřady samy od sebe zasílají informace až ve chvíli, kdy řidiči nasbírají dvanáct trestných bodů a přijdou o řidičský průkaz.

Změnu, která by mohla platit od poloviny příštího roku, chce ministerstvo vnitra projednat s ministerstvem dopravy a firmou, která registr řidičů provozuje.

Výpisy z registru by měly být k dispozici i na přepážkách Czech Point, které mají v budoucnu sloužit jako univerzální podatelny. Budou vydávat například výpisy z katastru nemovitostí či obchodního a živnostenského rejstříku.

Vtip: Úplné odbourání byrokracie

"Můj šéf je výborný. Trochu úřadujeme, trochu se milujeme a tak to jde celý den. A tvůj šéf?"

"I ten můj je vynikající, jen tu byrokracii jsme už dávno odbourali."

Analýza administrativní zátěže podnikatelů

Letos Vláda dokončila Analýzu byrokratické zátěže u podnikatelů

Kromě jiného tak bylo zjištěno, že:

• * roční náklady podnikatelů vynakládané na plnění informačních povinností stanovených právními předpisy činí nejméně 86 mld. Kč;
• * 89 % administrativních nákladů je způsobováno právními předpisy v gesci šesti ministerstev, a to Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu (viz graf),
• * 88 % administrativních nákladů způsobuje pouhých 18 právních předpisů, přičemž největší měrou se na tomto čísle podílí zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, když v něm obsažené informační povinnosti představují cca 13 mld. Kč, tedy zhruba 1/6 celkové administrativní zátěže podnikatelů;
• * nejméně 24 % administrativní zátěže představují informační povinnosti vyplývající z práva ES/EU

Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Komora proti byrokratické zátěži

Hospodářská komora České republiky podporuje účinný boj ministerstva průmyslu a obchodu proti nadměrné byrokratické zátěži. Za jeden z významných přínosů ke snižování administrativní zátěže podnikatelů považujeme novelu živnostenského zákona v současnosti projednávanou v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

Tisková zpráva

Státní byrokracie a peníze

Je to k neuvěření, ale český stát neví kolik ho stojí „úřadování“. Ví kolik přerozdělí peněz, ale nikdo se nedoví, jaký je náklad státu na jednoho úředníka. Každý živnostník má spočítáno, kolik ho stojí vedle mzdových nákladů jeden pracovník. Myslím tím náklad na pracoviště, spotřebovanou energii a podobně.

Zadejte částku a uvidíte její rozdělení: Kč  

---

Ve státní správě existuje termín „resortismus“. Tedy jasné vymezení spravovaných agend v rámci jednoho resortu - ministerstva. To vytváří, konkurenci v oblasti vlivu. Ministerstvo, které agendu spravuje získává absolutní vliv. Velmi těžko se potom realizují nadresortní projekty. Nutno podotknout, že této „negativní konkurenci“ přispívají i někteří politici.

V rámci zmíněného resortismu bych uvítal něco, co si dovolím nazvat „transparentní konkurencí“. Začít by se mohlo třeba u toho kolik stojí úředník z pohledu kancelářské plochy, spotřeby kancelářského papíru, softwarových licencí, mobilního telefonování, stravenek a různých fondů kulturních a sociálních služeb. Potom by se mohla čísla na úrovni resortů srovnat a zjistilo by se, že některé úřady by měly propouštět a některé přibírat státní zaměstnance.

Tato vláda se zavázala snížit počet zaměstnanců o 3%. Podle mého je to populistické a neefektivní heslo. Pohled na státní byrokracii přes peníze a následné zveřejnění by přinesl jasný a okamžitý efekt.

Stoiber je vedoucí antibyrokrat v EU

Za účasti E. Stoibera, předsedy EK J. M. Barrosa a komisaře G. Verheugena byla minulý týden v Bruselu představena patnáctičlenná skupina odborníků (je mezi nimi i bývalý český eurokomisař P. Telička) se zkušenostmi z evropských institucí, státní správy, průmyslu, odborů, nevládních organizací, ekologických institucí či organizací na ochranu zájmů spotřebitelů. Ta má za cíl do 3 let představit návrhy pro EK, jak do roku 2012 zredukovat evropskou byrokracii v podnikatelské oblasti o 25%. Pro uvedenou skupinu odborníků bude připravovat podklady dvacetičlenný tým evropských úředníků.

Stoiber prohlásil, že hodlá hovořit zejména s největšími evropskými firmami a podnikatelskými sdruženími, což by jemu a jeho týmu mělo pomoci identifikovat největší byrokratické překážky, bránící či znesnadňující konkurenceschopnost evropského hospodářství ve světovém měřítku.

Je samozřejmě otázkou, jak bude moci expertní tým bez zřetelných kompetencí ovlivnit další rozhodnutí EK v otázce debyrokratizace evropských procesů, když se to dosud příliš nezdařilo ani v této věci odpovědnému komisaři G. Verheugenovi.

Byrokracie a kanceláře

Kolik potřebuje úředník pracovní plochy? Kolik tato pracovní plocha stojí? Co dělá stát s nepotřebnými kancelářemi? Pokusili jsme se nad těmito otázkami zamyslet a zpracovali jsme dokument „Centrální správa nemovitostí“.

Jsem přesvědčen, že by stát měl přemýšlet o efektivním využití kancelářských ploch a vystěhovat úřady mimo historické centrum. Neexistuje jediný důvod, proč například Ministerstvo pro místní rozvoj musí sídlit na Staroměstském náměstí. Ten důvod nenajdete ani u ostatních velkých úřadů v centru Prahy.

Konzervativní odhad úspor z rozsahu a přímých mzdových a personálních úspor, který vychází z dat o počtu pracovníků ve veřejném sektoru a z nákladů na veškeré komodity a služby nakupované veřejným sektorem v souvislosti se správou a udržováním nemovitostí činí dle našich výpočtů asi 7,5 miliardy korun ročně. Předpoklady optimistického scénáře pak vedou až k úsporám ve výši 12 miliard korun ročně. Hospodaření s nemovitostmi státu vykazuje všechny znaky nesystémovosti a nehospodárnosti. Reforma této části činnosti státu nabízí nejen úspory ve výdajové části rozpočtu (7,5-12 miliard), ale i potenciální dodatečné příjmy. Reálnost těchto úspor i příjmů potvrzují prověřené zkušenosti ze zahraničí (viz. uvedený dokument).

Dělají to jiní, proč by to nemohl dělat stát?
ČSOB prodala budovy v centru a postavila si nové administrativní centrum. Jen na samotné transakci "prodej, nákup pozemku a stavba" vydělala banka 500 mil. Kč a ročně uspoří 50% současných nákladů na správu kancelářské plochy.

2,8% stojí byrokracie výběru daní

Získat do státní pokladny stokorunu vyjde na 2,80 koruny. Na Slovensku na 1,50 koruny, ve Francii 1,40 a ve Spojených státech na pouhých padesát haléřů. Na první pohled je tak vidět, kolik peněz zbytečně vyhazujeme za byrokracii.

Zdroj: Jak se platí daně 2008: Placení daní se zjednodušuje, ale stále je třeba více reforem