Malá Československá encyklopedie (rok vydání 1984)
Vydána Československou akademii věd. Nutno podotknou, že v tomto slovníku se objevují životopisy i druhořadých funkcionářů KSČ. „Byrokracie zahrnuje privilegovanou vrstvu úředníků, stojící nad lidem a proti němu, a také určitý systém řízení, charakterizovaný formalismem, vydáváním formy za obsah činnosti, jakož i samoúčelností, kdy pravidla fungování organizace se podřizují zájmu jejího uchování a upevnění. Principy likvidace byrokracie v průběhu vítězné socialistické revoluce rozpracoval V. I. Lenin.“ Tehdejší autoři přidali i větu, které mě osobně připadá věrohodnější: „Základy buržoazní teorie byrokracie vypracoval M. Weber, který pokládal byrokracii za normální přirozenou a trvalou formu sociální organizace. Za její ideální rysy považuje řada buržoazních sociologů neosobnost, racionalitu, přísnou reglementaci a vymezení odpovědnosti.“Ottův slovník naučný (první sešit vyšel 1888)
Sešity vycházely dvacet let, až do roku 1908. Slovník neměl v obsahu a rozsahu předchůdce, byl výběrem hesel a formou zpracování zcela originální a byl krásně ilustrovaný. Bylo to do té doby největší soustavné české literární dílo a jedna z největších světových encyklopedií vůbec.„Následkem převratu absolutních vlád ve vlády ústavní a parlamentární i následkem rychlého vývoje některých částí státního společenského života. zvl. národohospodářského, kladou se na byrokracii jisté požadavky, při jichž nedostatku užívá se výrazu byrokracie s jakousi příhanou politickou. Příznaky byrokracie v tomto smysle jsou: mechanická, šablonovitá práce, puntičkářství, formalismus, hovění zastaralým zvykům, přílišné poručníkování, pohodlnost, libovůle, protahování záležitostí, vyřizování dle mrtvé litery zákonů, nařízení a spisův a nikoliv dle potřeb života praktického, nepřihlížení k sociálním úkolům správy, indolence vůči spravovaným, netečnost a odpor proti novotám a opravám přiměřeným měnlivým potřebám života skutečného, odpor a překážení změnám politického směru a vládního systému. Takové byrokracii se právem vytýká, že obyvatelstvo spravované není tu k vůli úřadům, nýbrž naopak, že byrokracie má sloužiti a vyhovovati pokud možno nejlépe potřebám a poměrům spravovaných.“
Politologický úvaha je uvedena v této větě: „Kdežto však liberalismus hleděl omeziti vliv a úkony byrokracie na obor pouhé právní ochrany zájmů sociálních i hospodářských a zavrhoval všeliké dalekosáhlé reglementování státního a společenského života a zasahání i do oboru svobody jednotlivce, kladou se na byrokracii od konservativních stran a zastánců státu sociálního požadavky většího přihlížení a činného zasahání v poměry zejména národohospodářské a sociálně politické.“
To co bylo navrhováno před více jak 100 lety, bych dnes bez výhrady podepsal: „Prostředky proti vadám byrokracie jsou dělení práce a specialisování úřadů, veřejná kritika tisková a parlamentární, možnost stížnosti, soudnictví správní, rozšiřování korporací samosprávných, dobré služební předpisy a hlavně dobrá a vhodná výchova úřednictva po stránce theoretické i praktické.“
Encyklopedie Universum (současné vydání)
„Byrokracie je systém správy, postavený na neosobním rozhodování podle stanovených pravidel, předpisů školenými zaměstnanci.“ Dále jsou uváděny citace různých autorů. Zajímavá je třídní definice: „Byrokracie se také používá k označení skupiny zaměstnanců úřadů (úředníků). Sociologickým i politologickým tématem je podíl této skupiny na moci, resp. její možnosti zneužívat moc. Byrokracie bývá řazena k vládnoucí třídě, která však (podle R. G. Dahrendorfa) nepracuje pro sebe, ale pro měnící se pány. Někdy je byrokracie nazývána servisní třídou."
Státní byrokracie je v demokratickém zřízení z principu apolitická a já dodám, že věčná. Jen extrémisté typu V.I. Lenina ji chtějí zlikvidovat. Ostatní, včetně samotných byrokratů by měli mít zájem o co nejefektivnější administrativu. Tu, pokud nemáme revoluci či válku, můžeme měnit prostřednictvím změny procesů a pravidel. Procesy mají v moci úředníci a pravidla (zákony) politici. Z toho vychází, že pozitivní změna může nastat jen v případě, že se tyto dvě skupiny domluví. Potom přijde kvalitativní změna, kterou můžeme nazývat Novým vládnutím.
Žádné komentáře:
Okomentovat